Jak zatopit v krbu

1a

Dobře zatopit v krbu není tak jednoduchá záležitost, jak by se na první pohled mohlo zdát. Lépe řečeno, zapálit hromadu třísek podložených novinami opravdu není nic těžkého. Ale i tady existují určité zásady a pravidla, kterými můžete ulehčit život sobě, i svému krbu. Než se pustíte do samotného zatápění, je více než dobré znát parametry krbu, jeho ovládání a doporučení daná výrobcem. Krbů a krbových vložek je dnes na trhu celá řada a jeden způsob zatápění nemusí být vhodný u všech.

 

Vědět, kam sáhnout

 1

V prvé řadě byste si tak měli osvojit manipulaci s ovládáním přívodu vzduchu. Jeho optimální množství při zatápění (a samozřejmě i pak v průběhu celého topení) je velice důležité. Musíte tedy vědět, kdy regulátory pustit na plno a kdy naopak přísun kyslíku omezit. Pokud se v krbu delší dobu netopilo, dejte si chvilku na čas a než škrtnete sirkou, zkontrolujte těsnění krbu, pojezdy, klapky a táhla. Byla by škoda po hodině topení zjistit, že dvířka netěsní, nebo že se vám zasekla komínová klapka.             

               

Pyramida či pagoda?

 1c

Pro zátop samotný pak používejte kvalitně proschlé přírodní dřevo, nejlépe to měkké. Větší polena v kombinaci s menšími polínky a třískami, případně podpalovačem je potřeba zformovat do nejvhodnějšího tvaru. Máte-li krb s výměníkem, je dobré palivo rozprostřít po celé ploše topeniště. Zajistíte tak lepší distribuci tepla a rovnoměrné prohřátí teplovodní, či teplovzdušné soustavy. U topeniště, vybaveného roštem, skládejte radši klasickou pyramidu, od největších kousků dřeva, po ty nejmenší. U těch ostatních se vám patrně nejvíce osvědčí tvar pagody, čili věž poskládaná ze stejně dlouhých polínek, s vnitřním prostorem vyplněným třískami, papírem, nebo podpalovačem.

A důležitá rada na závěr: Nemusíte-li, nespěchejte. Nechte v klidu dohořet první várku dřeva a dále přikládejte už jen na vzniklou žhavou vrstvu.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.